K prvnímu nesmělému a technicky testovacímu rozhovoru jsem si pozval energickou Veroniku Hrdličkovou ze spolku PlazKA (Pomáháme lidem a zvířatům Klubíčko Aš, z.s.), který Ašsko dojímá obdivuhodným nasazením při pomáhání těm nejbezbrannějším – zvířátkům v nesnázích, ale i jejich majitelům a dalším nadšencům, kteří se podílí na zlepšování žalostné situace např. s rostoucím množstvím opuštěných koček.

Přepis rozhovoru

Děkuji Veroniko, že jsi přišla na náš vůbec první rozhovor Zprávy Ašsko. Pozval jsem Tě, protože vím, že jste po mnoha obtížích nedávno založili spolek PlazKA, ale o tom za chvíli.

Jakej máš vztah k Ašsku?

Tomáši, tahle otázka není úplně pro mě jednoduchá, protože nejsem tak úplně ašská. Já jsem sem přišla v roce 2015 a… no, jak to říct. Úplně jsem nezapadla sem. A je to tady takový, prostě takovej divokej západ, jak se říkávalo u nás na jihu. Ale co vim jakoby od kolegů, kteří tady jsou rodilí, tak Aš se strašně zvedla. Tím, jak to tady vlastně krásně zrekonstruovali a všechno.

Takže na pohled i pro mě musím říct, že Aš prostě vypadá jakoby krásně. A vztah si tady buduju právě díky tomu, že jsme tady založili spolek, jak už jsi právě řekl.

Tak nám o spolku PlazKA něco řekni.

Spolek PlazKA vznikl spojením dvou spolků. Původní spolek, který tady fungoval, vedla Olga Zámečníková, spolek se jmenoval Klubíčko Aš. A s druhým jsem přišla před dvěma lety já, s názvem Pomáháme lidem a zvířatům. S Olgou jsem velmi často spolupracovala, takže slovo dalo slovo a nakonec jsme se domluvily, že by bylo lepší fungovat společně a nekonkurovat si. Ona se tak naplno může věnovat péči o zvířata a zajišťování potřeb pro zdejší krmná místa. A já se starám o celkový chod spolku.

Aby nezanikla kompletní historie jejího spolku a zároveň i mýho, který tady už vlastně nějakou dobu fungoval, tak vznikl název PlazKA, což je zkratka právě pro Pomáháme lidem a zvířatům Klubíčko Aš.

Kolik vás je? A co kdo dělá?

Teďkonc aktuálně je nás osm. A jak už bylo řečeno, tak Olga Zámečníková, která se teda specializuje na kojení a odchov těch nejmenších koťat a vzhledem k letité spolupráci se zdejšími dobrovolníky má přehled o krmných místech tady na Ašsku, tak zde zajišťuje veškerý potřeby, popřípadě poskytuje odchyty a převozy tady těch zvířat z místa na místo, protože tady má větší přehled než já.

Pak je Lucie Levová s Jiřím Krátkým, kteří jsou výborný na stavbě ať už voliér či různého vymýšlení prostorů pro zvířata a fungují perfektně i na oslovování lidí. Jsou mi vždycky vlastně při ruce, co se týká převozu veterin, popřípadě když potřebujeme vyzvednout krmivo od nějakých dárců nebo podobně. Tam se vždycky právě domlouváme, protože všichni samozřejmě pracujeme, takže různě, jak kdo má čas. Takže tady v tom jsou perfektní. A hlavně nevím, co ta Lucka má, ale Lucka je perfektní na stahování lidí k nám jako: „pojďte, sledujte nás, prostě pomožte nám“ a já to na ní musím vyzdvihnout, že tohle je u ní prostě perfektní.

Pak máme Petru Šímovou a Lenku Markovou, kteří zajišťují svoz darů z okolí Sokolova a snaží se získávat další podporu pro náš spolek od různých řetězců jako je třeba Mountfield, Kaufland a podobně. Petra se pustila i do ručních výrobků. Například svíček, mýdel i různých hraček pro psy, kde tyhle výrobky připravuje pro nás do aukcí, kde vlastně budeme získávat finance od lidí tím, že oni si zakoupí nějakou takovou vyrobenou věc od ní.

Další je potom Klára Landsmanová, která původně zajišťovala péči o zvířata, ale situace už to neumožňuje, takže se též dala na ruční vyrábění věcí. Každá dělá úplně něco jinýho, ale zároveň se připravuje i na focení aukcí, veškerou práci, co se aukcí týče, jako je komunikace s lidma, rozesílání balíků a tohle všechno bude v její kompetenci. Takže tady to si převezme už Klára. A tím, že je na Mariánskolázeňsku, zajišťuje vlastně i odchyty a pohyb těch zvířat na Mariánskolázeňsku.
Poslední členkou, která k nám přišla nedávno, je Kristýna Pejsarová. Ta se nám nabídla, že pomůže s focením a propagací zvířat do adopcí a samozřejmě i s nějakou grafickou stránkou, jako jsou úpravy fotek, popřípadě když se přes ně budou dělat aukce, tak nějaká ta reklamní fotka aukce a tohleto.

A nakonec jsem vlastně já. To je ten poslední člen. Já zajišťuji chod spolků, jednání s úřady, městy, lidmi, prostě veškerý příjmy, adopce, odchyty, převozy, všechno jde vlastně přeze mě, veterinární péče, péče o zvířata, sama mam v péči teď aktuálně 16 koček. Topím se v papírech, fakturách, smlouvách a ještě se do toho snažím jako nějak informovat veřejně na našich stránkách, ale to aktuálně pro mě je tak jako časově nesplnitelný. Prostě teď aktuálně nejsem schopná při třech pracích zároveň se zvířatama a úřadama zvládnout ještě stránky.

Kolik času vám to zabere?

Vlastně veškerej čas. Veškerej čas, kterej prostě mám. Abych byla upřímná, tak kolikrát i dva dny nespim. Takže tím, že pracuju na třísměnnej provoz ve fabrice, do toho mam ještě dvě brigády, jedna o víkendech, druhá po nocích a ještě různě v týdnu…

Ty jsi šílenec 😉

… tak veškerý čas potom trávím už vlastně u zvířat, že jo. Jsem šílenec. No, co ti na to mám říct? 😀
A pak když mám volný večery nebo noci, tak to se tráví na odchytech, převážně chytám prostě v noci. Přes den, když mám třeba noční směnu ve fabrice, tak ráno nakládám auto zvířat a jedeme na veteriny, protože mezitím veteriny vyřeší právě naši veterináři a já třeba spim dvě hodiny v autě.

A kolik vás to takhle stojí peněz?

Aktuálně každý zvíře, který ke mně přijde do péče nebo celkově k nám do spolku, tak jen základní testy na různý nemoci, očkování, odčervení… se pohybuju od tří do čtyř tisíc, abych zvíře jako takový vůbec mohla přijmout k sobě do bytu. A to jsou pouze náklady, který jsou takový ty startovací. Pak máš samozřejmě různý léčení, když zvíře má zlomenou nohu nebo nějakou nemoc, tak ty částky jdou potom samozřejmě vejš.

Krmivo, stelivo, to se pohybuje kolem deseti tisíc měsíčně, podle počtu zvířat. Někdy je to míň, někdy je to víc, někdy jsem díky darům od lidí schopná ušetřit víc granulí nebo konzerv, takže další měsíc mám třeba na objednávku jenom za 7 tisíc. Ale tak nějak je to poměrně docela drahá „sranda“, drahej „koníček“. Samozřejmě máme rozjednané různý spolupráce s městama.

Kde všude působíte?

Působíme tady na Ašsku samozřejmě, Chebsko, v okolí Chebu a Mariánské Lázně. Rozjednanej kastrační program máme v Aši, kde nám hradí kastrace koček, který jsou nalezený na katastrálním území Aše. Teď nově máme rozjednanej Cheb, kde tam ten model spolupráce za mě je zatím nejlepší, co máme takhle různě s městama. Nejenom, že hradí vlastní kastrace, ale hradí i částečně péči, když to zvíře je v nějakým horším stavu a je potřeba péče trochu víc. Jako jsou třeba rentgenový snímky, když je třeba zvíře se zlomenou nohou nebo popřípadě nějaký CT, když by tam bylo třeba podezření nádorů nebo něčeho takovýho, tak tam už s nima je domluva, že při zaslání veškerých faktur od veterinářů, tak se dá domluvit i nějaká vyšší možnost financování.

Mariánské Lázně fungujou taky jinak. Tam hradí kastrace jako v Aši, ale hradí navíc když třeba přijmeš kotě, tak Mariánky zafinancují jak lahvičku, kojenecký mlíko pro kočičky, tak potom i třeba nějakou tu následnou péči, jako je odčervení nebo takhle. Ale zase to musí být kočky čistě jenom na jejich katastrálním území. Naše Olga nám odkojuje koťátka, samozřejmě to přivezeme k Olze, protože ta je jediná, kdo má největší zkušenosti s odchovem koťat.

V tomhle vlastně město Aš funguje, dá se říct, jakoby nejhůř. Teda zatím.

A co si slibuješ od aktuální změny vedení města?

Vzhledem k tomu, že teď aktuálně je vlastně ta spolupráce s městem Aš, dá se říct, nejhorší, tak věřím, že nový vedení města bude mít zájem podpořit i ty dobrovolníky, kteří mají zájem stav v tom městě změnit, zlepšit. Aby toho utrpení na ulicích bylo míň, protože co si budem povídat, aktuálně je to dost katastrofický.

Takže má finančně pomoct víc než jenom s těma kastracema, jako to dělaj třeba jiný obce?

Tady jde celkově o spolupráci s městem jako takovým. Samozřejmě jde i o možnost nějakýho prostoru, kdy prostě nemůžu mít ve svým pronajatým bytě padesát zvířat. To prostě nelze.

Přece jenom se starám o zvířata nebo beru si do péče zvířata, který jsou na katastrálním území města Aš, a proč bych si za ně měla brát odpovědnost já? Stát už to udělal dneska tak dobře, že města ze zákonů mají povinnost se starat o volně žijící zvířata na jejich katastrálním území. Takže proč se tomu ty města pořád brání?

A co tě na tý práci nejvíc baví a co tě na tom naopak nejvíc štve?

Baví mě ta péče o zvířata, co si budem, kvůli tomu jsem to začala dělat hlavně. Je to psychicky i fyzicky fakt hodně náročný, ale jsem toho názoru, že každý má dostat šanci. Pokud je možnost bojovat, tak do toho vždycky jdu naplno a našla jsem samozřejmě i veterinární lékařku, která prostě do toho jde se mnou. Nejkrásnější na tom je vidět ty pokroky, kdy ty dostaneš nebo zvedneš ze země de facto zvíře bez známky života a postupně díky tobě se dostává do toho zdravýho stavu, až ho dovedeš do nový rodiny. Pak strašně krásný je, já jsem se všema těma rodinama v kontaktu, a je hrozně krásný potom dostávat pozdravy z těch nových domovů. Jak vlastně ty kočičky rostou, popřípadě pejsci. To je takovej ten důvod, proč vlastně to dělám a proč mě to baví.

A samozřejmě ne všechny konce jsou takhle šťastný. Občas, teď v poslední době, toho bylo víc než úspěšných konců. Tak bohužel jsem prostě spoustu těch životů musela rozhodnout ukončit. Ale zase pořád mi přijde lepší to zvíře vzít a bez toho trápení mu to vlastně jakoby umožnit, aniž by se musel nějak trápit tam někde v pangejtu u silnice… a v tom náručí ho prostě vyprovodit do toho věčnýho spánku…

A co mě na tom jakože vytáčí do vývrtky, tak je prostě ta úředničina, ta byrokracie, jsme prostě papírovej stát.

A nevraživost těch spolků mezi spolkama.

Až tak?

Je to takový. Je. Jakože, když jsem to sledovala poměrně dlouhou dobu, už před tím mnoho let, tak jsem pořád do toho neviděla, tak jako do toho vidim dneska, a konkurujou si tam pořád a mají pořád tendence spolu zápasit. Moje představa, když jsem začínala, byla trošku jiná.

A čím se nejvíc dobíjíš?

Mnohých, kdo mě znají, tak je tadyto pobaví. Na dobíjení já úplně nemám čas. Takový moje druhý jméno je: malá-nestíhám 😀 Asi mě dobíjejí prostě ty zvířata.

Spolupracujete i s jinýma spolkama, když už jsi to nakousla?

Párkrát jsem samozřejmě spolupracovala přímo i nepřímo s různými spolky. Každý spolek má ale tolik práce, že prostě se snažíš vždycky jakoby udržet sám, že jo. Stejně jako ostatní spolky. Ale kdo nás na fejsbůku sleduje, tak si určitě vzpomene na spolupráci se spolkem Anny Křehlíkové Láskou ke kočkám Sokolov, kdy nám hradila z jejich transparentních účtů veterinární náklady za kocourka Zora. Pak případ, když jsme měli přijatou kočičku Azazel, tak paní Lída Miškovská a její Kočičí dům Libnov nám tenkrát propůjčil transparentní účet a tím jsme mohli vybrat peníze na jak veterinární náklady na kočičku, která tenkrát potřebovala i hospitalizaci, tak jsme mohli díky tomu uhradit i veterinární náklady, dluhy, co jsme měli ještě v Plzni na Vedilabu. Paní Lída nám dokonce i přijala tři divoké kočičky, který nebylo už možný vypustit zpět ven do lokality, protože jedna přišla o očičko, další byla bez uší. Tadyty si vzala pod svoje křídlo a má je tam u sebe a zase posílá fotky a ty kočky jsou prostě úplně k nepoznání! To je úplně úžasný jako.

Pak úplně z prvopočátku, když jsem ještě byla jenom já, tak jsem měla spolupráci s Destiny Pet pražskýma, kdy Terezka Peřinů přijala kočičku Hrdličku. My si někdo, kdo nás zná od začátku, tak si vzpomene i na tady ten případ.

To je stejnojmenná?

Hrdlička dostala jméno po mně 😀 A přijala ji tenkrát do svýho spolku, protože ta péče byla natolik nákladná. Tam se tenkrát rozvinul sarkom v hlavičce, CT a všechno tady to, a já jsem v tý době opravdu neměla finance až takhle zafinancovat jedno zvíře. I tak. Vždycky, když jsem potřebovala pomoct nebo takhle, tak jsem vždycky se mohla obrátit na Terezku.

Pak jsem několikrát vlastně byla i v kontaktu s paní Sašou Jančovou, která má spolek Konec toulání. Z Kraslic. A přidala mi taky spoustu rad a informací. Dokonce i spolek Fousky z Plzeňska. Ten nám taky nabízel jednou pomocnou ruku, když se přijalo koťátko, který nám leželo na hospitalizaci ve Vedilabu v Plzni. A tím, že se pohybuju mezi těma spolkama a útulkama už léta, tak jsem je vždycky podporovala jak finančně, tak materiálně.

A pak jsem se prostě jednoho dne rozhodla pro svůj a vlastně tak nějak ty spolupráce jakoby utichly. Ale za zmínku stojí i Marie Lokingová, útulek Hraničná u Chebu pro psy. Tak tím, že samozřejmě občas se nám do péče dostanou i pejsci, tak Maruška to, co třeba nezužitkovala nebo bylo třeba, protože má převážně hodně velkých psů, tak to, co třeba nezužitkovala ona, tak dala k dispozici nám, že jsme my měli třeba granule od ní. Tím vlastně vznikla i spolupráce s Mariánskýma Lázněma a s útulkem. Ty útulky si tak různě předávaly i věci skrz nás, prostě co kdo nevyužil, tak jsme si to zároveň vždycky takhle předaly.

A co lidi, jak by vám mohly nejvíc pomoct?

Jak jsem říkala, máme úžasný lidi. V našem okruhu, jak v rodině, tak i vlastně lidi, který nás de facto vůbec neznají. Jenom protože se jim líbí to, co děláme, tak prostě nás podporujou. Jak materiálně, tak máme spousta žádostí o to, ať pošleme transparentní účet, že samozřejmě chtějí podpořit i finančně. To zatím bohužel teďkonc aktuálně není ještě možný. Snažíme se samozřejmě projít kontrolou Karlovarským krajem, prošli jsme vlastně soudem v Plzni a todle. Eh. Byrokracie prostě.

Takže základ tam je. Už jakoby čekáme na de facto poslední schválení. Ještě naposíláme nějaký papíry… a spustí se i transparentní účty. Takže lidi budou moct podpořit i finančně. Na čem vlastně budeme závislí úplně nejvíc, protože v ten moment budeme moct dělat i prodejní aukce, budeme moct prodávat i naše reklamní předměty s naším logem. Naše logo už lidi taky znají. To už je oficiální logo, se kterým vlastně budeme vystupovat už po celou dobu, takže nám můžou pomoci už jakkoliv – jak materiálně, tak finančně, a ve finále budeme shánět i různý dobrovolníky do našich kruhů, zároveň i další členy prostě. Kdo bude moct poskytnout třeba další prostory na dočasnou péči, protože prostory pořád ještě vyjednaný nemáme. Možná se něco povede s Chebem, ale tam je to hudba budoucnosti.

Co si přeješ ty osobně, aby se ti splnilo na Ašsku?

Co si přeju? Asi aby ta komunikace s těma městama začala fungovat. Ty kastrační programy aby se rozjely tak ňák, aby to mělo smysl.

Není důvod úplně všechny zvířata sbírat pod jednu střechu. Nevidím v tom úplně řešení. Myslím si, že řešení je opravdu v těch kastracích, prokastrování těch měst, obcí a tam bych hledala ten cíl. A vlastně za tady tím cílem bych šla. Samozřejmě ne všechny kočky můžeš vykastrovat a zase vypustit ven, že jo.
Takže ty prostory jsou potřeba. Tím, že se chceme zaměřovat opravdu na ty těžký případy, který by jinde šanci neměly, tak ty prostory prostě budou potřeba, takže… sen je takovej ještě různorodej, vůbec nevim, kam se dostanem, dopracujem. Ale určitě budem dál působit na Chebsku a chceme působit ve větší míře na Chebsku, že jedna kolegyně zůstane tady na Ašsku, protože je prostě rodačka tady. Já bych se přesunula víc k Chebu, kde by jsme se snažili vyjednat pro Chebsko ty prostory a třetí kolegyně, Klára Landsmanová, by zůstala na Mariánskolázeňsku, aby jsme měli vytvořenej takovej trojúhelník a mohli se na nás lidi obracet prostě.

Tak jo, tak já ti děkuju za rozhovor. Držím palce, aby se věci pohly kupředu.

Já ti každopádně děkuju za pozvání a chtěla bych teda využít, že teda strašně děkujeme i všem našim dárcům i všichni, co nás stále sledují, že omlouváme se teda, že jsme teďkonc takový lehce mrtvý, ale připravujeme samozřejmě všechny možnosti pro vás různý pomoci a doufáme, že nezklameme.

Určitě ne.

No snad ne. Protože chci poděkovat za celej náš spolek, samozřejmě i rodinnýmu okruhu všech našich členů, který nás tak nějak drží pohromadě.

Tak snad na to nebudete sami.

Díky.

Veronika Hrdličková

Telefon / WhatsApp: (+420) 724 378 158
E-mail: plazka@email.cz
Facebook / Messenger: PlazKA – Pomáháme lidem a zvířatům Klubíčko Aš, z.s.
Číslo účtu: brzy bude, zatím materiální pomoc

By Tomáš Goldir

Ani první, ani poslední ašský Zelený Pirát. Technická podpora, programátor, správce sítě