Na Krásensku vznikla koncem listopadu loňského roku první rezervace divokých koní na území Karlovarského kraje. Tři klisny přicestovaly na území naší nejzápadnější obce z rezervace velkých kopytníků v Milovicích na Nymbursku.
Cílem toho projektu s názvem „Štítary, centrum lokální biodiverzity“ je vdechnout život místním pastvinám a dosáhnout postupně obnovy původních druhů rostlin. A právě s tím by měli divocí koně pomoci. Obnova lučních a mokřadních biotopů je důležitá také pro výskyt některých kriticky ohrožených druhů motýlů nebo perlorodky říční.
Luboš Pokorný, starosta Krásné, poskytl Listům Ašska na toto téma krátký rozhovor.
Jak se obec Krásná o projektu dozvěděla a jak dlouho trvalo vyřízení potřebných formalit?
Jedná se o projekt, který iniciovala obec Krásná společně s ochranářkou a bioložkou Erikou Smrtovou. Řešili jsme využití území, které obec nově získala v rámci pozemkových úprav v k. ú. Štítary.
Projekt jsme připravovali více než rok a jedním z hlavních úkolů bylo jej obhájit před odbornou komisí v Černé Hoře. Projekt získal finanční podporu z EuroNatur a EU v rámci iniciativy Green Belt – BEST Belt.
Kde přesně se rezervace nachází a co muselo vybrané místo splňovat?
Nejedná se o rezervaci v právem slova smyslu. Nová domovina kobylek se nachází u bývalé signálky a lze se k ní dostat od štítarské útulny po zrekonstruované komunikaci s nově vysazenou alejí podél revitalizovaného rybníku.
Na každého koníka je určena minimální plocha jeden hektar, měli by mít ve svém výběhu dostatek vody a mimo travnatých ploch také plochu se stromy, které jim poskytnou přírodní úkryt před nepřízní počasí.
Mohl byste blíže upřesnit, za jakým účelem byla rezervace zřízena?
Jedná se o přírodně velice zajímavou lokalitu, kde byla navržena praktická opatření, která zlepší stav stanoviště. Prvním opatřením bylo odstranění nepůvodních expanzivních topolů. Druhým bylo kosení degradovaných zarostlých luk, třetím bylo zavedení extenzivní pastvy exmoorských poníků.
Exmoorští poníci jsou nejlepšími pomocníky pro obnovu zarostlé louky a zabránění zarůstání výmladků pokácených stromů. V dané lokalitě bude obnoven historický sad a bude také provedena výsadba tradičních bylinných záhonů. Dále zde ještě vybudujeme pozorovatelnu.
Cílem projektu je z této opuštěné lokality vytvořit atraktivní místo využívané místními obyvateli pro enviromentální vzdělávání a odborníky jako příklad dobré praxe.
Jaká jsou specifika tohoto koňského plemene?
Exmoorský kůň („Exmoor ponny“ nebo též „Celtic ponny“) je staré plemeno koně, které pochází z jihozápadní Anglie, konkrétně z oblasti Exmoor ležící v hrabství Devon a Somerset.
Jde o jedno z posledních polodivokých a současně čistokrevných plemen v rámci střední a západní Evropy. Nejde přímo o divokého koně, toto plemeno je ale dlouhodobě chováno s minimem chovatelské intervence, tedy bez přikrmování, podávání léčiv či ustájení.
Jak se koním daří po téměř dvou měsících na Krásensku? Zabydleli se již v novém prostředí?
Koníci bohužel přijeli v době, kdy u nás leželo docela dost sněhu, takže pro ně nebylo asi úplně jednoduché se aklimatizovat, ale v současné době vypadají dost spokojeně, tak věříme, že se jim u nás bude líbit.
Je nutné exmoorské poníky přes zimu přikrmovat? Žijí na oploceném pozemku?
Pozemek, kde žijí, je ohraničený ohradníkem. Koně se zpravidla musí přikrmovat pouze v případě, když je vysoká sněhová pokrývka delší než tři týdny.
Panují ze strany obce nějaké obavy z možných problémů? Je obecně známo, že krmení koní nezodpovědnými lidmi může vést až k jejich úmrtí.
Velká obava panuje právě z možného krmení koní. Koně mají velmi citlivé zažívání a i pár jablek, mrkví nebo kousků pečiva navíc pro ně může znamenat velké problémy.
Budeme moc rádi, když si ke koníkům uděláte vycházku, ale potlačte, prosím, v sobě touhu jim „přilepšit“ nějakou dobrotou, myslete na to, že byste jim mohli opravdu moc ublížit.
Co dalšího obec Krásná ohledně ochrany přírody nebo turistiky plánuje
do budoucna?
V současné době plánujeme dosadby několika nových alejí v Krásné a na Újezdu.
Postupně bychom také chtěli v rámci našeho intravilánu zakládat květnaté louky. Pro rozvoj turistiky plánujeme realizovat nové vyznačení tras různých délek a náročností pro nordic walking.
Foto: Luboš Pokorný