Filmový festival Selb/Aš, Chorus Egrensis a Nezmaři. Pátek 14. dubna nabídl Ašákům hned několik zajímavých možností, jak věnovat volné odpoledne nebo i večer kultuře.
V rámci společného koncertu vystoupil nejprve místní pěvecký sbor Chorus Egrensis pod vedením dirigentky Alexandry Benešové, který již od roku 2000 sdružuje zpěváky z celého Chebska. Repertoár tento večer tvořily spirituály, gospely i známé muzikálové melodie. Poté následovalo samostatné vystoupení známé folkové skupiny Nezmaři, která v letošním roce slaví významné a ojedinělé výročí – neskutečných 45 let své existence. Závěr večera potom tvořilo úchvatné společné vystoupení obou jmenovaných souborů.
Celá akce, která se těšila mimořádnému zájmu publika, se nesla v příjemné, komorní atmosféře. Jednalo se skutečně o ojedinělý zážitek, výkon členů smíšeného sboru Chorus Egrensis skvěle doplňoval melodické písně Nezmarů.
„Nejvytrvalejší stálice českobudějovické folkové líhně a neustálý kandidát na neoficiální prvenství ve sborovém folkovém zpěvu. Dohromady jim to vždy ladí báječně.” Takto charakterizuje kapelu Nezmaři hudební kritik Jiří Černý a charakteristika je to opravdu výstižná. Tato jedinečná kapela působí od roku 2002 ve složení Pavel Zajíc, Pavel Drengubák, Tonda Hlaváč a Šárka Benetková.
Skupina Nezmaři je charakteristická vícehlasým vokálem s doprovodem akustických nástrojů, repertoár potom tvoří autorské písně, ale i světová folková klasika. Nezmaři jsou držiteli mnoha ocenění, kromě cen z plzeňských Port jsou také držiteli dvou Zlatých klíčů pro nejlepší skupinu roku v kategorii Folk & Country. Na svém kontě má kapela 16 samostatných CD a 2 DVD.
Listům Ašska Pavel Zajíc, kytarista a nejstarší člen jmenovaného souboru, poskytl krátký rozhovor bezprostředně po vystoupení.
Jak vlastně vznikla spolupráce se sborem Chorus Egrensis?
No, asi jsme se nějak domluvili, že… (smích) Pavel Drengubák, náš basista, který zajišťuje hraní a akce a jedná s pořadateli, se asi nějak dozvěděl, že tady funguje nádherný sbor, a tak jsme toho využili. Občas s různými sbory pracujeme a je to hrozně příjemná spolupráce, protože je to pokaždé jiné. Naši muziku to obohatí a jejich zpívání zase třeba obohatí naše nástroje, takže se to navzájem doplňuje.
Měli jste před samotným koncertem nějakou společnou zkoušku se sborem, třeba online?
Až dnes, sbor jsou profíci (pozn. sbor nacvičoval repertoár zhruba dva měsíce). My jsme trénovali pětačtyřicet let (smích). Turné, které jedeme letos, je v rámci oslav 45 let existence kapely, přesně bylo výročí koncem ledna. Tomuto turné věnujeme celý tento rok, takže jezdíme po republice a budeme dělat dva velké koncerty i s hosty. Bude tam Žalman a Pavlína Jíšová, jeden koncert bude 18. května v Budějovicích a druhý v Praze v Lucerně 6. prosince.
Dnešní koncert proběhl v Aši v rámci příhraničního filmového festivalu. Jaký je Váš vztah k pohraničí?
Mně nepřijde, že by měl být nějaký rozdíl mezi pohraničím a vnitrozemím, protože všude jsou příjemní a nepříjemní lidé. V tomhle rozdíly neděláme, že bychom někam šli a báli se, že je to v pohraničí. Vůbec ne, máme spoustu kamarádů v Chebu dlouhá léta a sem také jezdíme hrozně dlouho.
Co Vás drží spolu těch 45 let? Na dnešní dobu je to opravdu rekordní čas.
Docela jo, no. Už víme, jak se sebou navzájem zacházet. Když je někdo naštvanej, ostatní mu jdou z cesty. A hlavně se nikdo nenaštvává a hlavně nás to hrozně baví, i po těch pětačtyřiceti letech. To nás hodně drží pohromadě. Scházíme se někdy i mimo koncerty, zrovna nedávno jsem měl narozeniny, tak byli kluci u nás doma a hrálo se.
Ten recept je tedy přátelství?
Určitě, určitě… Přátelství a tolerance. Ono to zní jako klišé, ale fakt to funguje.
Mnohokrát děkuji za rozhovor.