V letošním roce začala Pavlína Remešová se svou rodinou hospodařit na jejich rodinné farmě s příznačným názvem Kořeny. Farmu najdeme v Lipné u Hazlova, hned vedle vyhledávané restaurace Na Gruntu, kterou širší rodina paní Remešové společnými silami provozuje již pátým rokem. Na farmě Kořeny pěstují různorodé plodiny nejen pro svou vlastní restauraci, ale i pro širokou veřejnost.
Foto: farma Kořeny
Co Vás a Vaši rodinu přivedlo k založení farmy Kořeny? Kdo přišel s prvotní myšlenkou?
Myšlenka o založení vlastní farmy vznikla v našich vlastních zahradách. Jako rodina jsme vždy pěstovali zeleninu a ovoce a rádi jsme z toho vařili. Přáli jsme si, abychom byli schopni vypěstovat takové množství kvalitní zeleniny, ovoce a bylinek, které bychom spotřebovali v naší restauraci, a zároveň aby zbylo i něco pro veřejnost.
Sen o takové soběstačnosti se nám splnil na začátku roku 2023. Od této doby můžeme s čistým svědomím prodávat zeleninu a vařit jídla z poctivých surovin, které mají jasný původ.
Proč vlastně název Kořeny? Koho z Vaší rodiny napadl a jaký má podtext?
Název Kořeny jsem vymyslela já a byla jsem moc ráda, že se uchytil i u ostatních členů rodiny. Jsme v Lipné doma a prožili jsme tady velkou část našeho života. Každý silný strom má kořeny a bez kořenů rostlina nevyroste. Nebo jinak řečeno –každý silný strom má kořeny a bez kořenů, členů rodiny, rostlina nevyroste.
Co vzniku farmy předcházelo prakticky? Jaký měl vývoj samotný proces od prvotní myšleny až po počátek hospodaření? Máte se zemědělstvím nějaké zkušenosti?
Nejdříve jsme museli proměnit louku, která ležela ladem několik desítek let, v pole. To byl zásadní a první krok, který následoval hned po koupi pozemku.
Mezitím, co táta vybíral traktor vhodný pro naše pole, připravoval se osevní plán. Letošní rok je testovací. Po nachystání půdy jsem vysela hlavně vlastní osivo, které si sama semenařím z permakulturních a čistých negeneticky modifikovaných odrůd. A pak mohlo vše začít – výsadba, zamulčovat, zalévat a věřit.
Se zemědělstvím v takovém rozsahu jsme moc velké zkušenosti neměli, proto jsme rádi, že máme vedle sebe okruh zkušených zemědělců, kteří nám mentorují a podporují nás svými poznatky a radami. Což bylo pro nás letos určitě velkou pomocí. Myslím, že několik let se budeme transformovat z pozice zahrádkáře na velkopěstitele. Některé zásady určitě zůstávají, ale některé se velmi liší.
Celkem jsme letos měli 14 odrůd rajčat, spoustu druhů salátů a mangoldů, zelí, pórek, lilek, papriky, bylinky, kadeřávek, okurky, brambory a několik druhů dýní.
Farmářka Pavlína Remešová, foto: farma Kořeny
Jaký má Vaše rodina k hospodaření na vlastní půdě vztah? Zabývali se zemědělstvím již Vaši předkové?
Co si pamatuji, tak jsme vždy pěstovali. Rodiče měli velký skleník ze starých oken a mamka pěstovala obrovské květáky a kedlubny. Velkým zemědělcem byl náš děda, který to uměl. Jako dítě jsem zahradu plnou všeho, co se dalo sníst, milovala.
Naši předkové se zemědělstvím zabývali, takže vztah k tomu si určitě neseme v krvi.
Kteří členové Vaší rodiny a jakým způsobem jsou do chodu farmy zapojeni?
Náš sen se stal skutečností určitě díky spolupráci všech členů naší rodiny. Všichni máme své úkoly, které musí být splněny, jinak by farma nefungovala tak dobře, jak funguje.
Já, jako farmářka, se starám o zeleninu, předpěstování, sklízení a zpracovávání. Zároveň obstarávám komunikaci se zákazníky, kteří mají zájem o naši zeleninu.
Táta, Ondřej Kurák, se stará o farmu hlavně technicky. Zajišťuje také její chod a pomáhá mi s polem.
Švagrová, Šárka Kuráková, se stará o marketing farmy. Pečuje o naši komunitu, webové stránky, sociální sítě a fotí všechny novinky.
Mamka, Pavlína Kuráková, s bráchou, Ondrou Kurákem se na chodu farmy také podílí – i když většinou už přímo z kuchyně. Brácha jako šéfkuchař suroviny zpracovává. Musí být velmi flexibilní a kreativní, aby zakomponoval momentální sklizenou zeleninu do speciální nabídky. Mamka letos zase připravila luxusní směsi koření.
Jaká je filosofie Vaší farmy? Vnímám, že Vám jde v první řadě o tradiční postupy a kvalitu surovin.
Filosofie naší farmy je pěstovat zeleninu v souladu s přírodou a s úctou k zemi a všemu živému. Proto se chemii zásadně vyhýbáme.
Mandelinku jsme sbírali ručně, mšice jsme stříkali jíchou z kopřiv a padlí jsme řešili postřiky z mléčného roztoku.
Naše brambory a ostatní naše zelenina vyrostly ze zdravé země bez chemie. K tradičním postupům tíhneme a kvalita a rozmanitost surovin je pro nás velmi zásadní.
Vyhlášená restaurace Na Gruntu, rodinný podnik Kurákových, foto: farma Kořeny
Přejděme nyní k velmi úspěšnému podniku, kterým Vaše rodina přispěla k pozvednutí gastronomie v našem nejzápadnějším výběžku ČR. Samozřejmě mám na mysli oblíbenou a oceňovanou restauraci Na Gruntu, která se dokonce dostala i na Gastromapu Lukáše Hejlíka. Jaká je zase její historie? Jak dlouho je vlastně v provozu a kdo z Vaší rodiny se na jejím chodu podílí?
Restaurace Na Gruntu je v provozu od roku 2017. Jak jsem již zmiňovala, nejenže jsme v rodině rádi hodně pěstovali, ale také i vařili a vymýšleli recepty. Tenkrát rodiče koupili statek a ten opravili právě na Grunt.
Na chodu restaurace se podílí celá rodina. Táta vyrábí domácí produkty a zajišťuje společně s mámou správný chod restaurace. Já připravuji zavařeniny a švagrová se stará o marketing. A pak je tu brácha, který se před 3 lety vrátil z Prahy a má na starost kuchyň a vymýšlí speciality, které jsou v nabídce.
Máme velkou radost, že se hostům a Lukášovi u nás líbí. Pro nás je největší odměna ta, když vidíme spokojeného hosta, který si vychutnal naše jídlo a užil si čas se svou rodinou v našem prostředí.
Jaké jsou výhody toho, založit si tzv. rodinný podnik? Ať už jde o farmu nebo restauraci s penzionem. Vidíte v tom i nějaké nevýhody, nebo je stále vše zalité sluncem?
Velkou výhodu vidíme určitě ve svobodě a v tvoření něčeho, na čem nám všem záleží. Rádi vidíme, jak lidem naše zelenina, produkty a jídla dělají radost a chutná jim.
Nebudeme lhát, určitě není vše vždy zalité sluncem, občas se musí i obloha zatáhnout… Pro nás je ale důležité, že vždy najdeme nějaké řešení a práce na našem společném snu může pokračovat.
Podnikání a Ašský výběžek, mnohokrát probrané téma z různých stran, často velmi problematicky vnímané. Mohla byste prozradit, jaký je Váš recept na úspěch, nebo dát alespoň několik rad začínajícím podnikatelům v našem regionu?
Základem je asi to, že jsme rodinná firma a jako taková jsme více odolná vůči odlivu zaměstnanců do zahraničí nebo do větších měst. Díky tomu jsme schopni naše podnikání rozvíjet a zlepšovat, protože nám na naší práci opravdu záleží.
Důležité pro nás je, abychom se nezaměřovali pouze na místní hosty, neboť jsme malý rybník, ale je potřeba svůj produkt dostat i za hranice okresu tak, aby k nám jezdili i lidé z větších měst.
Takže pokud bych měla za nás všechny říct recept na úspěch, tak v našem případě jsou to spousty hodin práce a různých slepých uliček, ze kterých se člověk musí umět dostat ven a vzít si z nich něco, co ho posune dál.