Připomínky tragických událostí, které po staletí respektovaly generace předků, padly za oběť lidské bezohlednosti. Soubor tří historických smírčích křížů u Hazlova na Chebsku byl vážně poškozen. Případ, do kterého se vložila policie i památkáři, zasáhl historiky i místní obyvatele.
Současný stav smírčích křížů
K incidentu došlo zřejmě koncem ledna, poprvé byl zveřejněn v neděli 1. února. Na poškození hazlovských smírčích křížů, které leží na památkově chráněném pozemku společnosti AMON company s.r.o., upozornil příspěvek v několika místních skupinách na sociální síti Facebook. Následně se o věci dozvěděla Společnost pro výzkum kamenných křížů a byl vyrozuměn Národní památkový ústav v Lokti.
Pohled na současný stav smírčích křížů je smutný: dva ze tří křížů byly těžkou technikou vyvráceny ze země, jeden byl dokonce přelomen. Na pozemku nedávno probíhalo kácení stromů a případ poničení křížů je s tím zřejmě spjatý. Vše je ale v šetření policie. Při nápravě škod budou potřeba rozsáhlé profesionální restaurační práce, vše je v rukou Národního památkového ústavu. Kamenné smírčí kříže jsou totiž zapsány na seznamu kulturních památek. Ulomené části křížů budou nyní dočasně uloženy v bezpečí, aby se předešlo jejich úplné ztrátě nebo dalšímu poškození.
Smírčí kříže u Hazlova patří k prvním, které Společnost pro výzkum kamenných křížů, sídlící v Aši, po svém založení v 80. letech zaevidovala. Jedná se o památku nevyčíslitelné hodnoty. Tyto kamenné symboly od středověku označovaly místa, kde se v minulosti stal hrdelní zločin nebo neštěstí, a tvoří nedílnou součást historického krajinného rázu Chebska.
Ašsko patří k oblastem s mimořádně vysokou koncentrací smírčích křížů. Jejich vznik souvisel se smírčím právem, tedy systémem mimosoudního vyrovnání mezi pachatelem, pozůstalými a vrchností. Součástí trestu nebylo jen hmotné odškodnění, ale také symbolické pokání, často právě v podobě vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě činu. Kamenné kříže na Ašsku pochází z období 14.–17. století. Tradice jejich stavění zanikla po třicetileté válce, kdy se trestní právo opět centralizovalo. Vraždy a těžké zločiny se od té doby řešily výhradně soudní cestou a smírčí dohody přestaly být uznávány.
Jeden ze smírčích křížů u Hazlova je jedním z nejlépe historicky interpretovaných křížů v regionu. Podle dochovaných informací připomíná konkrétní vraždu z roku 1675, jejíž obětí měl být osmiletý chlapec a pachatelem jeho vlastní otec.
Foto: Bohuslav Karban a Aleš Česal