Poprvé mohli seismickou aktivitu v letošním roce obyvatelé regionu pocítit již ve čtvrtek 2. ledna, kdy došlo krátce po půlnoci k sérii slabých zemětřesení. Jejich epicentra se nacházela mezi Kraslicemi a německým Klingenthalem. Zatím nejsilnější otřes letošního roku nastal ve 2:37 našeho času. Měl magnitudo 2,8 a jeho ohnisko bylo v hloubce 9,6 km. Zemětřesení bylo pocítěno mnoha obyvateli od Kraslic přes Aš a Hazlov. Někteří lidé jej pocítili dokonce v Chodově. Seismická aktivita hned druhý lednový den překonala poslední výraznější otřesy z konce července 2024, kdy otřesy dosáhly maximálního magnituda 2,5.
Epicentrum nejsilnějšího zemětřesení z 12. ledna o magnitudu 2,2 (červenožlutá hvězdička). Červené trojúhelníky označují umístění přístrojů seismické sítě WEBNET.
Následně série citelných zemětřesení pokračovala 12. ledna před polednem. Ohniska zemětřesného roje se tentokrát nacházela jižně od města Vojtanov, nedaleko Františkových Lázní. Nejsilnější otřes o síle 2,2 nastal v 11:13 našeho času. Ohnisko se tentokrát nacházelo ve větší hloubce. Tento otřes rovněž pocítilo mnoho obyvatel v Aši, Plesné nebo na Františkolázeňsku. Další výraznější otřes bezprostředně následoval v 11:17 hodin a měl magnitudo 2,0. Přestože projevy nebyly obzvláště výrazné, citliví jedinci zemětřesení zaznamenali. „Hloubka ohniska byla asi 11,6 km pod povrchem, a přesto přišlo i několik hlášení místních o pozorování otřesů, především tedy zvukových efektů,“ dodává Ing. Jana Doubravová, Ph.D z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, která se zabývá zemětřesnými roji a věnuje se především primárnímu zpracování naměřených dat ze seismických sítí. V rámci popularizace vědy také spravuje Seismickou expozici ve Skalné.
Výskyt rojového charakteru zemětřesení, tedy zemětřesení, které trvá několik dnů až měsíců, v oblasti Františkolázeňska není obvyklý. „Otřesy z tohoto lednového víkendu měly epicentra mezi Františkovými Lázněmi a Vojtanovem, což je poměrně běžné. Magnitudo otřesů bylo maximálně 2,2, což se také nijak nevymyká tomu, co jsme pozorovali už dříve. Zajímavý je spíš charakter seismicity, který připomíná zemětřesný roj, tedy mnoho slabších otřesů, protože právě tady se obvykle jedná o ojedinělé izolované otřesy,“ vysvětluje inženýrka Doubravová. Celá oblast je ale seismicky aktivní. Je protkána několika vnitrodeskovými zlomy a není tedy vyloučeno, že dojde k aktivaci dalších zlomů.
Na dotaz Listů Ašska, zda můžeme v brzké době očekávat ohnisko výraznějšího zemětřesení přímo v blízkosti Aše, odpověděla doktorka Doubravová takto: „Jako obvykle musím skromně přiznat, že vývoj seismicity předpovídat nedokážeme. Širší oblast Chebska a Ašska je seismicky aktivní, a i když nejvíce zemětřesení je kolem Nového Kostela a poslední dobou u Kraslic nebo Počátků, epicentra jsou po celé oblasti.“
Západočeská zemětřesná oblast, zahrnující Ašsko, Chebsko a Sokolovsko, je detailně monitorována seismickou sítí WEBNET již 40 let. Popudem k jejímu vzniku byl dosud nejsilnější zemětřesný roj, který odborníci zaznamenali v roce 1985. 21. prosince 1985 v 11:16 hodin došlo k dosud nejsilnějšímu zaznamenanému zemětřesení o magnitudu 4,6. Jeho epicentrem leželo u Nového Kostela. Tento otřes byl a stále zůstává nejsilnějším zemětřesením v oblasti západních Čech za posledních sto let. Toto zemětřesní se ale neobešlo bez materiálních škod, nejčastěji se jednalo o poškození střech či komínů domů.
Grafika: Geofyzikální ústav AVČR