Další tragická nehoda v Aši. V nedávné době, jednoho krásného slunečného dne. Bohužel s koncem nejtragičtějším. Opět na frekventovaném úseku Hlavní ulice, mezi Lidovým domem a odbočkou na Okružní. Chodec sražený autem.
Vše proběhlo okamžitě médii a Facebookem, na tom druhém jmenovaném dokonce včetně domnělého jména řidiče. Spousta lidí, spousta názorů, spousta odsouzení bez jakýchkoliv pádných informací. Proč mají lidi za každou cenu potřebu se vyjádřit? Rozumím komentářům řidičů, že je na daném místě situace často nedobrá a nepřehledná, chodci se mnohdy vrhají v podstatě pod kola aut bez jakéhokoliv rozhlédnutí i soudnosti. Chodci zase mohou argumentovat nepozornými řidiči, kteří se městem mnohdy řítí jako bezohlední blázni.
Jak je možné, že příšernou dopravní situaci ve městě nikdo léta neřeší jinak, než přibývajícím množstvím parkovišť? Napadla vůbec někoho tak zásadní věc, že naše město, Aš, začíná být spíše městem aut a přestává sloužit chodcům? A vlastně to vůbec není novinka. Vše jde ruku v ruce s nedobrou bezpečnostní situací ve městě, nebo alespoň s pocitem jeho obyvatel, že je lepší se jeho středu, který je místem koncentrace nepřizpůsobivých, vyhnout. Tato situace vzniká léta. Na jednoho obyvatele našeho města připadá průměrně více než jedno auto. Ruku na srdce, lidé jsou čím dál pohodlnější a doba čím dál rychlejší. Přesto pro města nepřestává být důležité, aby se po nich lidé pohybovali pěšky, právě naopak. Nebylo by tedy lepší v rámci našeho města více rozvíjet veřejnou dopravu a snažit se jeho centrum oživit tak, aby do něj lidé znovu chtěli chodit a trávit v něm čas? Nikoliv jen popojíždět od úřadu k obchodu.
Když se podíváme na okolní města jak na české, tak na německé straně, najdeme mnoho příkladů, kdy město k pohybu chodců přímo vybízí a je mu minimálně částečně přizpůsobené. Ať už jde o Cheb, Františkovy Lázně, Selb nebo Hof, všechna tato města mají jedno společné – a to je pěší zóna. Z našeho ašského pohledu to ve všech těchto městech „žije“ mnohem více než u nás. V uvedených městech se stále podařilo udržet menším obchůdkům i restauracím s předzahrádkami. Proč? Jedním ze zásadních důvodů je mimo jiné i to, že v nich pohyb obyvatel chůzí prostě neustal. Lidé tím pádem ve městě tráví více času, více využívají nabídku služeb, které ve městě fungují. Může si Aš dovolit někde zřídit podobnou pěší zónu, byť třeba menších rozměrů? Podle mého názoru musí, máme-li se pohnout kupředu.
Chválím nápady zřídit větší množství přechodů pro chodce a je mi záhadou, proč jich není více už dávno. Ale je to v našem kontextu dostatečné a systémové řešení? Nebude zásadní problém skutečně jinde? Současná situace nabízí více otázek než odpovědí.
Kolik lidí ještě bude muset být sraženo autem? Kolik řidičů mít nadosmrti vše před očima spolu s neodložitelným pocitem viny? Držme svému městu palce, ať tento problém vyřeší co nejdříve. Lidský život je nevyčíslitelný a není to klišé. A možná se spolu s vyřešením dopravy po městě vyřeší i problémy další. Vše jde ruku v ruce.
Publikováno 8.3.2023 v Listech Ašska.