Ašského místostarosty Mgr. Pavla Mataly jsem se zeptala, jaké nás během nadcházejícího roku 2025 čekají novinky ohledně česko-německé spolupráce, jaké akce se chystají a jaké jsou společné plány partnerských měst do blízké či vzdálenější budoucnosti.
Místostarosta Aše Mgr. Pavel Matala
Jak vnímáte spolupráci města Aše s jeho německými partnery?
Česko-německá spolupráce je opravdu květnatá. Do budoucna bude dost intenzivní, těch věcí bude poměrně hodně. Každá spolupráce je ale většinou o dvou správných lidech, kteří se potkají v pravou chvíli a rozumějí si. Pokud se ale jednomu z nich něco stane, je to problém. I 30 let po revoluci to není zautomatizované. My jako město děláme prakticky stále prostředníka, což bychom rádi konečně odbourali, aby aktivity ztratily punc nucenosti. Ta spolupráce musí probíhat stejně intenzivně a automaticky, ať bude na hradě Petr, nebo Pavel (smích).
Dlouhodobě spolupracujeme s vernéřovským vysídleneckým spolkem, který má sídlo v Marktbreitu. Vernéřovský hřbitov přebudovali na místo setkávání, místo smíření Čechů a Němců. V předloňském roce jsme na podzim kromě spoluorganizace tradičního posvícení v LaRitmě odhalili také pamětní kámen jejich dlouholetému předsedovi a vernéřovskému rodákovi, doktoru Herbertu Braunovi, který bohužel v lednu roku 2023 zemřel. V nedávné minulosti byl jmenován čestným občanem Aše. Nově byl hřbitov osazen vlajkami Aše, Marktbreitu a Vernéřovského spolku. Přibyde také boxík s novými letáky, které informují o hřbitovu.
Krom Marktbreitu, který je naším partnerským městem, máme ještě další partnerská města. A to jak v Sasku, tak Bavorsku. Rehau, Plavno, Olešnici, nově také sousední Selb.
Na co se letos můžeme těšit?
Konečně jsme po dvou letech „nakopli“ spolupráci s Plavnem. Chvilku to trvalo, než jsme se zorientovali a navázali na předchozí aktivní práci Pavla Klepáčka. Je ale také pravda, že v tom hráli velkou roli Bavorsko-české týdny přátelství, které mě zaměstnávaly téměř celý rok 2023, a pak nám dost dlouho zabralo najít společný termín první schůzky s panem primátorem Zennerem. Je to velmi vytížený muž. Máme dlouholetý společný projekt tzv. Hvězdicového pochodu, který každé dva roky hostuje buď Aš, Plavno, anebo Hof. Letos pochod organizujeme my a musíme pro naše partnery i širokou veřejnost pochod řádně připravit. Koná se vždy první neděli v říjnu. Bude se jednat o tři trasy různé obtížnosti a dále kulturní program. Vše se musí naplánovat. Předloni se pochod konal v Plavně, byl jsem tam jako čestný host a zúčastnil jsem se té nejméně náročné tratě, což byla tříkilometrová trať pro maminky s dětmi (smích). Jednalo se vlastně o velmi zajímavou komentovanou prohlídku města a okolí. Asi bych se zbytkem Ašáků dal standardní trať, ale já byl v Plavně poprvé v životě a byl jsem hrozně zvědavý. Musel jsem především očíhnout, jak to všecko vlastně funguje, abych pak nebyl za pitomu, který neví, nezná. Už teď na jaře musíme začít plánovat s Klubem českých turistů kudy nejlépe tratě vést, aby byla dodržena kýžená obtížnost a zároveň bylo na co koukat. S největší pravděpodobností budeme začínat a končit ve sportovním areálu na Háji, kam němečtí hosté přijedou autobusy. Rozpočet je kolem 350 tisíc korun a budeme žádat o dotaci od Euregia Egrensis. Organizace to bude náročná, protože vše musí být tip top. Zapojí se do ní město, LaRitma, Ašské lesy a KČT. Není to úplná legrace, ale věřím, že to zvládneme.
Spolupráce s kolegy ze Selbu je stále intenzivnější
O letošních Skřítkových Ašských Vánocích bylo naším partnerem také Plavno a na základě toho jsme byli požádáni, jestli bychom nebyli jejich partnery během týdenního zemědělského veletrhu, který se koná v březnu. Jde o mezinárodní záležitost, každý rok má nad veletrhem patronát jiný stát. Loni to byla, myslím, Litva a letos by to měla být Česká republika. Proto nás Plavno požádalo, zda-li bychom jim nebyli nápomocní například i s obsazením stánků. Vystavovatelé jsou z různých států Evropy, jsou to města, organizace, kluby… Ale vždy je tam zemědělský nebo farmářský podtext, prezentace výrobků typických pro danou krajinu, bio věci.
My budeme prezentovat především Karlovarský kraj s tím, že se pokusíme vypíchnout Ašsko. Oslovíme regionální pivovary v kraji a zaměříme se na vítěze každoroční soutěže Dobrota Karlovarského kraje. Pan Soukup již jednal s paní Bartákovou, majitelkou oblíbené cukrárny v Podhradí. Dále bychom také chtěli prezentovat místní, jako je třeba rybářství René Petrák, a jejich výrobky. Budeme mít k dispozici dvojstánek, jeden stánek by mělo mít naše infocentrum společně s městem Plavnem, druhý stánek mohou obsadit prodejci nebo další infocentra z našeho regionu, ti se zde mohou střídat. Prodejci mohou prodávat do roztrhání těla, nebo vyprodání zásob. V rámci kulturního programu by měl vystoupit Chorus Egrensis a dudácký soubor Schumák z ašské ZUŠ Roberta Schumanna, oba spolu s německými partnery.
S jakými dalšími městy v Sasku Aš spolupracuje?
Mezi tradiční aktivity, které máme s okolními městy, patří naše účast na akcích v Bad Eslteru. Tradičně jde o květnové slavnostní zahájení lázeňské sezóny, kam nás pravidelně zvou. V Bad Elsteru mají bohatý kulturní lázeňský program po celý rok, i přes zimu. Pravidelně pořádají velikonoční slavnosti, hledání velikonočních vajec s dobrodružnou cestou, různé předvánoční akce… Mají na to tedy adekvátní rozpočet i personální obsazení, věnuje se tomu velká společnost Chursächsische Veranstaltungs GmbH, která sídlí v honosné budově uprostřed města, kde je i elsterské infocentrum. Chursächsische Veranstaltungs GmbH spolupracuje také s kopaninskou psí školou a panem Hupkou a díky jejich aktivitám se mohou naši spoluobčané každoročně obdivovat ušlechtilým koním při Equipage.
V rámci volného sdružení českých a německých příhraničních městeček Přátelé v srdci Evropy bohužel ale nelze všechny akce zkoordinovat tak, aby se nekryly. Někdy to bohužel vyjde tak, že si navzájem lezeme do zelí.
Pavel Matala se pravidelně účastní i selbského mezinárodního filmového festivalu
Jaké jsou novinky ve spolupráci s naším nejbližším bavorským sousedem, městem Selb?
Se Selbem jsme nyní podepsali partnerskou dohodu, takže jsme se stali oficiálně partnerskými městy. Je zvláštní, že k tomu tedy došlo až nyní, protože spolupráce se Selbem je letitá a také logická, protože jsme si nejblíž. Před více než deseti lety vznikla společná strategie, v roce 2023 byly Bavorsko-české týdny přátelství a již pět let před tímto termínem se začaly připravovat společné aktivity. Nejen vyvrcholení během oněch dvanácti týdnů přátelství, ale i průběžné aktivity, jako třeba společná drakiáda u Wildenau. Přesto jsme stále nebyli partnerskými městy, ale nikdo v podstatě neví, proč tomu tak bylo a proč k podepsání dohody nedošlo již v minulosti.
Dohodu o spolupráci jsme podepisovali nadvakrát, německá část byla podepsána na selbské Novoroční recepci, což je reprezentativní akce, kterou dělají prakticky všechna okolní německá města. Na začátku kalendářního roku pozvou vedení města, zástupce politických stran, významné osobnosti města a z jeho okolí a starosta bilancuje předchozí rok. Ve své prezentaci ukazuje, co se povedlo, co se nepovedlo a výhled do budoucího roku. Většinou se během recepce oceňují také osobnosti města a probíhá drobný kulturní program. Odpoledne 30. ledna pak byla v ašském muzeu na Poštovním náměstí smlouva o spolupráci definitivně stvrzena podpisy na české straně hranice.
Nyní máme také v ruce aktualizovaný společný strategický plán, který vznikl už v roce 2014. Jde především o spolupráci v oblasti zdravotnictví, školství, sportu a v kultuře. Dosud se intenzivně spolupracovalo především na cyklostezkách. Spolupráci bychom tedy chtěli do budoucna prohloubit, nyní by chtěli například začít intenzivněji spolupracovat čeští a němečtí fotbalisté. Díky Adamu Staškovi je také větší spolupráce mezi cyklisty, příkladem toho mohou být mezinárodní cyklistické závody, které se loni konaly na Háji. Letos by se měly konat opět. Chtěli bychom z toho udělat tradici a jednu z páteřních sportovních akcí.
Především bychom ale chtěli dotáhnout aktivity kolem česko-německého zdravotního střediska. To je věc, která obě dvě strany trápí velmi intenzivně. V Německu situace okolo zajištění zdravotní péče není úplně růžová. Je ale výrazně lepší než u nás také proto, že tam pracuje celá řada českých lékařů. To, že v Selbu skončila nemocnice, nesou Selbané těžce, stejně jako jsme to před 20 lety nesli my. Vedení kliniky ale udělalo alespoň jeden vstřícný krok. Celou lůžkovou péči ze Selbu sice přesunuli do Marktredwitz, v Selbu ale ponechali ambulantní část. V tomto objektu by tedy bylo možné zřídit společné zdravotní středisko. Velmi by nám pomohlo, kdybychom tyto ambulantní specialisty, které v Aši nemáme, mohli v Selbu využívat i my. Podařila se již téměř odstranit velká překážka v tom, že zdravotní pojišťovny nechtěly hradit úkony v zahraničí. Hradily pouze akutní záležitosti jako úrazy. Koncem roku 2024 došlo ale k posunu a pojišťovny by měly péči v zahraničí začít brzy hradit v plné výši. Hodně se o to zasadil chebský poslanec Jan Kuchař, nyní je záležitost v legislativním procesu. Takové přeshraniční zdravotní středisko funguje mezi městy České Velenice a Gmünd. Nyní se zpracovává studie, zda lze tento projekt, který funguje na hranicích s Rakouskem, plně převzít a zrealizovat zde. Doufám, že se nejpozději v roce 2026 dočkáme toho, že středisko začne plně fungovat. Letos budou parlamentní volby a legislativní procesy se asi trochu zadrhnou. Velký problém je stále chybějící pediatr. Paní doktorka Feninová v Aši aktuálně ordinuje jen 2 dny v týdnu, ale i tak nám teď tahá pověstný trn z paty. Bohužel věková struktura praktických lékařů je také problematická, mnoho jich je v předdůchodovém, nebo již důchodovém věku a vypjatá situace kolem hledání nových doktorů se může brzy zopakovat. Pokud nechceme být vláčeni osudem, musíme vzít svou budoucnost do vlastních rukou a snažit se využívat všech dostupných možností. Starosta Vítězslav Kokoř nepřetržitě jezdí od čerta k ďáblu a stará se. Shání doktory nejen pro Aš, ale vlastně pro celou ORP. Ašští doktoři ošetřují i Krásňáky, Podhraďáky i Hraničáky. Proto by bylo výraznou pomocí pro nás všechny, moci si „sáhnout“ na doktora, který je od Aše vzdálený jen 7 km.
Foto: Archiv Pavla Mataly