Poslední únorový den se v prostorách Muzea Ašska na Poštovním náměstí uskutečnila vernisáž výstavy známé malířky a literátky Kateřiny Piňosové. Výstava s názvem Tance nadzemní a podzemní potrvá do 6. dubna. Vernisáž si nenechalo ujít velké množství návštěvníků, a to nejen z místního regionu.
Kateřina Piňosová s manželem, spisovatelem Christopherem LaVaughn Cookem
V úvodní části vernisáže přiblížil surrealistický básník a prozaik František Dryje, šefredaktor revue Analogon, návštěvníkům vystavená díla, jejich symboliku, až vizionářské uchopení autorkou a souvislost s mytologií. Poté se slova chopila sama autorka výstavy: „Mám v podstatě dva způsoby portrétování rostlinných bytostí a jejich paměti. Buď mě konkrétní kytka, keř nebo strom zavolá, a já udělám portrét. Tedy jsem přímo vedená a prožívám původní příběh přímo při konání a až je vše hotovo, listuju encyklopediemi nebo mytologickými knihami a tam se dozvídám to, co už mi kromě mnoha jiných věcí ukázala kytka. To jsou často úžasné momenty, střela do středu terče. Paměť světa se překrývá s objektivní realitou. Někdy jsem naprosto ohromena přesností takového šťastného spojení. Anebo jindy podléhám velké hře, to znamená, že jaksi přesně puzena prohledávám a hledám zdroje, které původně nemusí mít co do činění například se stromem. Může to být pouhé gesto, dům či hromada kamení. Potom už se to veze samospádem od jedné věci ke druhé a na cestě se vynoří konkrétní kytka, která odkryje svoji identitu až poté, co si prožiju její prapodivný příběh.“ Následovalo několik ukázek literární práce Piňosové, jejíž básně zazněly v podání herečky Západočeského divadla v Chebu Vladimíry Vítové.
Literát František Dryje spolu s malířkou při úvodním slovu
Neobvyklá, originální tvorba malířky Kateřiny Piňosové (nar. 30. 11. 1973 v Prostějově), členky Skupiny česko-slovenských surrealistů, si získala mnoho příznivců po celém světě. Svá díla představila v Aši poprvé již před 6 lety pod názvem Les ve mně. Piňosová uspořádala řadu samostatných výstav nejen u nás (Praha, Prostějov, Cheb, Brno, Litoměřice, Černčice, Aš, Terezín), ale i v zahraničí – v USA, Francii či Kanadě. Podílela se také na mnoha skupinových výstavách doma i v zahraničí. Kromě toho je Kateřina Piňosová autorkou řady betonových soch, umístěných v Mexiku, USA i České republice.
Co se týče její literární tvorby, je autorkou sbírek básní Housenka smrtihlava (edice Analogon), Mučenka a jiná místa (edice Analogon) a knihy prozaických textů a poezie Vnitřní cestopis (dybbuk). Je rovněž spoluautorkou knih The Alphabet of Trees (s Laurou Conway, nakladatelství Concordia) a Skutečná tvář květin (s Jiřím Sádlem, nakladatelství Kodudek). Své práce publikuje v Surrealist Women, New European poets, v Antologii české poezie nebo revue Analogon.
Herečka Vladimíra Vítová při recitaci
Ilustrovala řadu publikací, např. Jít pevně za svým imbecilem (Clinamen), Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce (Academia), Co se děje se světem? (Václav Cílek, Dokořán). Od roku 2020 vytváří obálky sbírek poezie Opium poezie (dybbuk).
Malířka Kateřina Piňosová se na Ašsko ráda vrací, má zde několik přátel. Mezi její vášně patří kromě surrealistického umění také běh na dlouhé tratě, který si v posledních únorových dnech užívala i s ranním sněžením na vrchu Háj.
Foto: Jaroslav Staněk