Osmnáctiletý Antonín Tran, Ašák a student maturitního ročníku chebského gymnázia, je výraznou osobností mládežnické participace v České republice. Této aktivitě se věnuje již 5 let, od 8. třídy základní školy, kdy byl součástí žákovského parlamentu na ZŠ Kamenná. V následujícím rozhovoru poodhalí, jaká byla jeho cesta napříč mládežnickými organizacemi nebo co považuje za svůj dosud největší úspěch
Tonda Tran se senátorem Janem Grulichem a mluvčí Janou Kovářovou
Mohl bys popsat, jak se vyvíjelo Tvé zapojení do mládežnické participace?
Vtipná věc je, že jsem se po žákovském parlamentu, ještě tehdy na Základní škole Kamenná rovnou zapojil do krajského studenského parlamentu. Ašský studentský parlament mě přitáhl až po tom. Na krajské úrovni jsem to bral jako jedinečnou možnost. První iniciativa, do které jsem vešel, byl Krajský parlament dětí a mládeže Karlovarského okraje. Dokonce jsem tam potkal předsedu Parlamentu dětí a mládeže České republiky, který organizaci představil a řekl, že vždy 2 lidi reprezentují kraj na celostátní úrovni. Já jsem sebral odvahu a rovnou jsem kandidoval. Takže jsem byl ve 14 letech zvolen delegátem do celostátního parlamentu. Jel jsem sám do Prahy jako naprostý zelenáč ze základky ze Sudet. Vedle mě tam byli lidi, kterým bylo třeba 17… Musím uznat, že to byla skvělá zkušenost. Cítil jsem se tam vítaný. Tehdy to byla ještě funkční organizace_._ Já jsem se od ní distancoval, protože si nemyslím, že reprezentovala mládež tak, jak by měla. Následně jsem se pak stáhl na kraj, ale znal jsem už lidi z celostátu. Díky tomu, že jsem znal lidi napříč republikou, tak jsem se mohl účastnit zasedání. Když mě pozve například pražský studentský sněm, moc rád tam dojedu a odprezentuji náš kraj. Doteď jsem krajským místopředsedou pro vnější vztahy.
Jsou veškeré studentské parlamenty u nás součástí jedné organizace?
Ne. Městské parlamenty většinou zaštiťují domy dětí a mládeže nebo někdy přímo města. Žákovské parlamenty jsou vedeny školami. Krajské parlamenty bývají spolky s právní subjektivitou a úzce spolupracují s krajskými úřady.
Delegace Studentského parlamentu Aš a Hranice na Velkém zasedání Republikového fóra 2025
Co byl pro Tebe prvotní impuls pro zapojení?
Jsem extrovertní člověk s odvahou, takže možnost zapojit se do krajského parlamentu byla pro mě nová možnost se v něčem realizovat, ale taky jsem to bral jako možnost něco změnit. Ve 14 letech mít možnost něco měnit a dokonce na krajské úrovni, to byla skvělá příležitost. Co se týče školního parlamentu, cítil jsem možnost ovlivnit chod té školy, toho obrovského kolosu.
Můžeš říci víc o své celostátní funkci?
Jedná se o Republikové fórum parlamentu děti a mládeže. My fungujeme pod kanceláří České rady dětí a mládeže. Je to organizace, která funguje jako platforma, která spojuje všechny parlamenty napříč všemi úrovněmi. Reprezentujeme je v parlamentu, na vládě nebo na ministerstvu školství. Snažíme se iniciovat dialog mezi veřejnou správou, institucemi a mladými lidmi.
Jak funguje republikové fórum?
Je nás 7 volených mluvčích z celé republiky. Mluvčích proto, že mluvíme za mládež. Nemáme žádné funkce jako předseda nebo místopředseda. Jsme všichni na stejné úrovni. Byli jsme zvolení na plénu, které se koná jednou ročně, účastní se ho zhruba 130 mladých aktivních lidí napříč Českou republikou. Zajímavé je, že v mládežnické participaci absolutně dominuje Moravskoslezský kraj. Fungují enormně. Vždycky je to o lidech a o tom, jak moc otevření jsou vytváření nových věcí. A také jak berou mladé lidi. Jestli nás berou jako partnery.
Jaké celostátní akce organizujete?
Pod hlavičkou České rady dětí a mládeže a našich mladých delegátů do EU probíhá například teď 8. prosince akce v rámci dánského předsednictví, probíhat bude diskuze a workshopy na téma EU. V Praze se bude účastnit i velvyslankyně Dánska. Celostátních akcí ale není tolik. Spíše zastupujeme mladé lidi na vládě a ministerstvu. Každý z nás mluvčích má svou pracovní skupinku. Pro mě je to kolegium, kde předávám možnosti, jak se zapojit. Zároveň se z toho stala i neformální skupina kamarádů. Je to příjemné, máme podobné cíle a smýšlení.
Udělování cen na Masopustu města Aš 2025
Co už se za Tvého působení podařilo změnit?
Podařila se už spousta projektů, ale co je za mě rozhodně úspěch, je Koncepce podpory mládeže na rok 2025 až 2030. Ta poprvé uznala, že existuje něco jako krajské parlamenty. Je to takový prvotní impuls, že ministerstvo školství bere na vědomí, že existují. Ministerstvo s nimi bude potenciálně v budoucnu spolupracovat v rámci implementace, a to je pro mě velký úspěch. Myslím si, že i tato koncepce poukazuje na to, že lidé, kteří se věnují studentské participaci a mládežnickým parlamentům se neulejvají ze školy, ale reálně se snaží něco měnit. Ale snaží se svět někam posunout, a to minimálně na krajské a celostátní úrovni.
Co konkrétního bys chtěl změnit do budoucna?
Hodně teď řešíme právě absenci ve škole, díky mé kolegyni Janě Kovářové. Ti, kdo se věnují aktivně mládežnické participaci, mívají velké množství absence. Chtěl bych, aby ředitelé škol a učitelé brali v potaz, že tohle není „ulejvání“, ale aby viděli parlamenty jako seberealizaci mladých lidí. Spousta mladých lidí, ztroskotá na tom, že ve škole nemají pro tyto aktivity podporu.
Do budoucna bych si přál, aby studentské parlamenty oficiálně identifikovala veřejná správa jako své poradní orgány. Aby krajské úřady posílaly věci, které se týkají mladých lidí, k vyjádření parlamentům. Institucionalizace parlamentů na městských i krajských úrovních. Přičemž existuje zákon o tom, že na školách by měly být zřízeny školní parlamenty. Na krajské úrovni tomu tak být nemusí. Stát by podle mého názoru měl podporovat tyto aktivity, aby se mladí lidé mohli realizovat.
Nedávno se ale podařilo to, že v novele školského zákona se objevila úprava, podle které se do školských rad můžou hlásit i mladí lidé, kterým je 18.
Je nějak daná věková hranice pro členství ve studentských parlamentech?
Nikoliv. Jsme otevřeni všem studentům, protože přeci jen je pořád trošku vzácnost, když se mladý člověk snaží věnovat téhle práci. Většinou jde o středoškoláky. Součástí je ale i spousta mladých lidí, kterým bylo 14, 15 let. Někteří z nás jsou ale i vysokoškoláci. Charta Rady Evropy udává věkovou hranici pro mládežníky až 30 let.
Co Ti tato Tvá aktivita za posledních 5 let dala?
Určitě zkušenosti. Jsou to soft skills jako veřejné vystupování, prezentování před lidmi ale hlavně spoustu přátel napříč Českou republikou. Hned v 15 letech jsem měl v rámci českého předsednictví možnost být hlavním panelistou na téma mladých aktivních lidí v Pražském kongresovém centru. Seděl jsem tam s bývalou prezidentkou Malty, ministryní z Estonska, s několika europoslanci… A já jsem byl tehdy na základce a ještě jsem tam mluvil anglicky (úsměv). Pro mě to byla šílená zkušenost, ale k nezaplacení. Ale to nejdůležitější jsou přátelé, lidi, se kterými to dělám. S kolegiem krajských parlamentů se potkáváme každé 2 týdny online, ale míváme i prezenční setkání. S mými kolegy mluvčími se setkáváme každý měsíc jednou prezenčně v Praze. Je to velmi přínosné, lidi jsou pro mě největší pohon. Samozřejmě když se povede nějaký projekt, který má možnost něco změnit, je to pro mě obrovskou motivací.
Přebírání ocenění za celostátní participaci a za reprezentaci města na oslavách 17. listopadu 2025
Co zajímavého aktuálně řešíte?
Chystáme spolupráci se Senátem Parlamentu České republiky. Nedávno jsme tam prezentovali naši práci. Poté za námi přišel pan senátor Grulich, byl to pro mě výjimečný moment, protože běžně my chodíme za politiky. Řekl nám, že se mu naše práce moc líbí a že by rád naši spolupráci posunul dál.
Máš v plánu v této činnosti pokračovat?
Mandát je vždy na rok a vyprchá mi na přelomu října a listopadu, kdy máme další Velké zasedání Republikového fóra. Tohle je už můj druhý mandát a nevím, jestli bych si vzal třetí. Je to náročné, a to nejen časově. Ale pořád to dělám s láskou a mám vnitřní motivaci pro tuhle práci. Další možnosti, jak se seberealizovat bude spousty i na vysoké škole~~.~~
Jak funguje Ašský studentský parlament?
Ašský studentský parlament funguje pod MěDDM Sluníčko a vedou ho mentoři Eva Holečková, Dominik Král a Veronika Fernandez. Podporují nás, zapojují do veřejného dění a ukazují nám, že změny ve městě jsou možné. Společně absolvujeme vzdělávání, akce i projekty. S hranickým parlamentem, který vede Lenka Krupková, úzce spolupracujeme. Scházíme se jednou za dva týdny a mezi tím máme online konzultace či individuální setkání podle věcí, kterým se jednotliví členové věnují. Při přípravách větších akcí je práce intenzivnější. Často trávíme spolu celé dny, víkendy i prázdniny. Velkým zázemím je pro nás v létě i kavárna Stafé, kde se pravidelně potkáváme a tvoříme, včetně těch, kteří studují mimo Aš.
Halloweenská Friday Teens Party pořádaná Studentským parlamentem Aš v Laritmě
Hlavní náplní je tedy realizace akcí?
Ašský studentský parlament je pro mě důležitou komunitou mladých lidí s různými zájmy, které spojuje chuť aktivně se zapojovat do dění ve městě. Chceme být součástí Aše, mít hlas, který je slyšet, a ukazovat, že mladí mohou být vidět i užiteční. Velkou podporu máme jak od MěDDM Sluníčko, tak od Petra Všetečky a týmu LaRitmy, kteří nám dávají prostor a zapojují nás do společných akcí. Už před dvěma lety jsme s Barčou Blažkovou dostali možnost moderovat vánoční trhy. Byla to pro mne obrovská zkušenost. Letos se zapojíme ještě víc a studentský parlament bude moderovat program na vánočních trzích každou adventní neděli. Osobně mám hodně nabitý program a nejtěžší je skloubit všechny aktivity s tím, že jsem často pryč o víkendech. V rámci Republikového fóra mám na starosti krajské parlamenty v celé České republice, propojuji je, objíždím a prezentuji naši organizaci. Sdílíme know-how, inspiraci i zkušenosti. Je to obohacující, ale zároveň velmi náročné.
Jaký obor chceš studovat na VŠ?
Chtěl bych se věnovat politologii, veřejné správě či právu. Rád bych dělal v budoucnu asistenta nějakému politikovi, na téhle úrovni nabrat zkušenosti a potenciálně jednou být politikem, ale pak se vrátit do Aše. Baví mě, že je to tady odlehlé a ten klid. Atmosféru tady tvoří lidi, kteří se snaží něco dělat. Máme tu mnoho nadaných lidí, kteří se i přese všechno nenechají odradit a snaží se to tu posouvat dál. To mě hrozně motivuje. Nikdy nezapomenu, odkud pocházím. Aš mám rád, je to můj hood.
Foto: archiv Antonína Trana