Psí sporty v naší republice letos sklízí ovoce, ze kterého se můžeme radovat i v Aši. Bára Štěpánová, členka Psí školy Kopaniny, se se svou fenkou chodského psa Joy poprvé zúčastnila FCI Mistrovství světa juniorů, anglicky Junior Open Agility World Championship (JOAWC) 2025, které se konalo od 9. do 13. července ve městě Abrantes v Portugalsku. A hned napoprvé zaznamenala neskutečný úspěch – získala stříbrnou medaili a titul vicemistryně světa v družstvech.
Ve špičkové mezinárodní konkurenci 152 týmů z celého světa skvěle bodovaly rovnou dva české týmy, nejcennější kov v juniorské soutěži družstev putoval totiž také do Česka. Třetí místo obsadil smíšený tým Německa a Řecka.
Bára Štěpánová, sedmnáctiletá juniorská reprezentantka a studentka 2. ročníku Gymnázia Cheb, nám průběh prestižních závodů, kterých se zúčastnila za podpory města Aš a firmy Heinz-Glas Decor s.r.o., přiblížila v následujícím rozhovoru.
Mohla byste popsat, jak světový šampionát probíhal?
Ve středu večer jsme měli uvítací party, kde se sešli všichni reprezentanti, kteří se z různých zemí přihlásili. Další den ráno probíhaly oficiální tréninky, veterinární kontroly a měření psů, aby byli zařazeni do správné kategorie. Měří se kohoutková výška a podle toho se určí velikost překážek, které daný pes bude mít. Kontroluje se, jestli se kvalifikoval ve správné kategorii, jestli byl správně změřen ve své domovské zemi. Naše kategorie je podle velikosti psa intermediate, v individuálních závodech patřím do U19. Večer byla opening ceremony, slavnostní zahájení, kam se přicházelo v průvodech jednotlivých zemí. Celé mistrovství končilo v neděli, kdy se konala uzavírací ceremonie s vyhlášením výsledků.
Jak početná byla česká výprava?
Z Čech nás jelo asi 37 reprezentantů. Reprezentace jednotlivých států byly početně velmi různé, třeba z Thajska přijela jen jedna holčina. Od nás jelo zase málo seniorů, jejichž mistrovství světa probíhá zároveň s juniorským.
Jak jste se do Portugalska se svou fenkou dopravila?
Každý si řešil dopravu a ubytování individuálně, někdo letěl, někdo využil spolujízdu. O společný autobus s jinými zeměmi nebyl u nás dostatečný zájem. V mém případě jsme jeli společně celá rodina autem, pojali jsme to jako dovolenou se zastávkami u oceánu ve Španělsku a Portugalsku. Cesta trvala 4 dny, vždy jsme někde přespali a pokračovali.
Můžete přiblížit disciplíny, ve kterých jste soutěžila?
Měli jsme 2 běhy jednotlivců, jumping a agility, a dále 2 běhy za týmy. Vždy se skládá čtyřčlenný tým, 4 lidi a 4 psi. Může se ale zúčastnit i člověk, který běhá se 2 psy. Všichni členové týmu si trať odběhnou a výsledky se sčítají dohromady.
Náš tým Universal Sunrise byl smíšený, byli jsme tři z Česka a jedna členka z USA. Týmové běhy jsou smíšené i věkově. Stali jsme se vicemistry světa právě v týmech, kdy jsme v součtech byli druzí. Dobře jsme zvládli oba běhy za týmy, v jumpingu jsme obsadili 3. místo a v agility 1. místo. Mezi jednotlivci jsme se potom s Joy v mojí kategorii U19 umístily na 17. místě ze 48 závodníků.
Jak jste vnímala světovou konkurenci?
Divila jsem se, že se nám podařilo tak dobře umístit. Čekala jsem, že to bude náročnější. Byly tam děti, které se kvalifikovaly i mezi dospělé a běhají velmi dobře. Ale celkově bych řekla, že to bylo dost vyrovnané. Neřekla bych, že by nějaká země dominovala. Samozřejmě se ale účastnily i země, které nemají agility tolik rozvinuté. Nemá to tam takovou tradici. Naopak mezi světovou špičku patří Německo a skandinávské země. Divila jsem se, že i Itálie a Francie se v juniorech velmi dobře umisťovala.
Jaké byly Vaše pocity, když jste dosáhla takového úspěchu?
Největší radost jsem měla z prvního běhu, který jsme zaběhli čistě a dobře, a ještě se nám povedlo umístit se s týmem. Byli jsme rádi, protože jsme si před závodem říkali, že by bylo skvělé, kdyby na bedně byly oba české týmy. To bylo hezké.
Trošku mě mrzí, že jsem pokazila individuální běhy, protože by Joy na to měla. Ale týmy se nám podařily opravdu pěkně. Individuální běh se běžel jako druhý, byla jsem víc v pohodě a asi jsem nebyla tolik obezřetná. Nepovedlo se mi dobře odvést trasu, v prvním běhu jsem se i diskvalifikovala a pokud se to stane byť v jednom běhu, na bednu už bohužel nemám šanci. Proto mě to mrzelo.
Jaké máte v agility plány do budoucna?
Pro mě letos junioři končí, příští rok budu znova zkoušet kvalifikace na WAO (World Agility Open), což je mistrovství světa, ale podle jiných pravidel. Tam je i soutěž juniorů, přičemž ročníky jsou dané trochu jinak, takže se příští rok mohu ještě naposledy zúčastnit. Pokud se tedy kvalifikuju. Také budu zkoušet klasické kvalifikace na republiku, Evropu a mistrovství světa. Kvalifikace na WAO nás čeká už v lednu, protože samotné závody se konají v květnu. Ostatní kvalifikační závody probíhají všechny na jaře, většinou to bývá jeden víkend v dubnu a jeden v květnu. Dohromady jde o 12 běhů během obou víkendů, 6 agility a 6 jumpingů.
Jak probíhají Vaše tréninky?
Do Kopanin (Psí škola Kopaniny, pozn. red.) se ve školním roce dostanu asi jednou za měsíc, ale v létě jsem tam často. Hodně ráda tam jezdím na letní tábor a intenzivky, kde si užijeme spoustu legrace se skvělými lidmi. Kromě čtyřleté Joy mám doma ještě dvouletou fenku belgického ovčáka Griffi. Většinou se svými psy trénuju večer. Projdeme jen něco malého na skočce, nebo jen kladinu. Moc je nedrtím, běhání celých parkurů si nechávám na trénink s trenérkou, což bývá tak jednou měsíčně. Jezdím k více trenérkám, protože každá má na agility jiný pohled. Hodně jezdím za Klárou Válkovou, se kterou se vidím zhruba jednou za 4 měsíce na táboře. Většinou jde o víkendové akce.
Máte nějaké oblíbené překážky?
Mám nejradši jumpingy bez zónových překážek, jen slalom, skočky a tunely. Je to pro mě větší jistota a je to pro mě zábavnější. Moji psi mají rádi tunely.
Ještě jednou Vám moc gratuluji k tak krásnému výsledku a přeji mnoho radosti a úspěchů s Vašimi pejsky do budoucna.
Foto: archiv Báry Štěpánové a Zuzana Tylšová