V Aši měl o posledním zářijovém víkendu premiéru festival PERIFERIE, literární festival Karlovarského kraje. Letošní třetí ročník probíhal v Chodově a Aši. S nápadem vytvořit literární festival v „historicky nejhorším kraji ze všech“ přišli performeři Teodor Kravál a Filip Koryta. Hlavním partnerem festivalu je potom Karlovarský kraj. Teodor Kravál nám přiblížil, co organizace takového festivalu obnáší nebo jak vybírají místa konání jednotlivých ročníků.

Organizátoři festivalu Teodor Kravál a Filip Koryta

Jak vůbec vznikl nápad pořádat literární festival Karlovarského kraje?

My jsme s tou myšlenkou přišli společně s Filipem Korytou, se kterým pořádáme různé večery, slam poetry, autorská čtení v tomhle kraji, protože odsud oba pocházíme. Jezdíme po republice na větší literární festivaly, několikadenní a říkali jsme si, že něco takového bychom mohli jakkoliv zkusit i v Karlovarském kraji. Tento kraj je malý, samozřejmě v uvozovkách nevzdělaný, nebo s málo vzdělaným publikem, proto jsme to také chtěli udělat tady.

Jaký je vztah mezi krajem a festivalem PERIFERIE?

Festival zaštiťuje Karlovarský kraj, kterému jsme navrhli takovýhle koncept. Poté přišlo vyjádření, že by na něčem takovém chtěli participovat a festival dotovat. Už jsme měli dostatek zkušeností a téměř desetiletou praxi. Už jsme věděli, co přesně chceme dělat, a že takováhle akce by potřebovala větší budget, než jsou jednotlivé akce.

Jak vybíráte města, ve kterých se festival bude konat?

My jsme putovní festival, alespoň zatím, začali jsme v Sokolově, následně jsme se přesunuli do Jáchymova, Chebu a Lokte, protože jsme si říkali, že bychom to chtěli roztáhnout do různých okresů. Letos jsme si řekli, že půjdeme do takových měst, která jsou třeba obtížněji dostupná pro okolí, že jsou spíš závislá na domácím publiku. Nevím, jak často někdo z Karlových Varů jede do Aše na divadlo nebo do knihovny, nebo zároveň i do Chodova, kde včera na Karin Lednickou bylo šedesát lidí, což je v jejich nové budově zatím dosavadní rekord.

Můžete poodhalit organizaci festivalu?

Festival je pořád relativně malý, i když je třídenní, pořád ho děláme ve dvou. Je to logisticky i propagačně docela náročné. Nestíháme všechno tak, jak bychom chtěli.

Po přelomu roku si vždy dáváme schůzku, jak bychom to chtěli udělat, a následně žádáme kraj, jestli znovu bude festival chtít a jestli se mu líbí ta forma, která proběhla, a jestli by se líbila nějaká posunutá forma. Začínali jsme třeba v jednom městě, a pak to bylo najednou ve třech. Rozmělňuje to publikum, takže neočekáváme, že když uděláme akci v Jáchymově, tak tam přijde sto padesát lidí jako ve Varech.

Jak vybíráte festivalový program?

Vybíráme ho s Filipem Korytou z věcí, které potkáváme právě na jiných festivalech po republice, ať už divadelních nebo literárních, kde vystupujeme, a vybíráme to, co se líbí nám z různých důvodů.

Máte už teď v hlavě místa, kde se festival bude konat v budoucnu? Jak probíhá jejich výběr?

Většinou města vybíráme my a konzultujeme to s krajem, jestli je pro ně lukrativní, abychom to tam dělali. Určitě bych se chtěl podívat třeba do Horního Slavkova, kde je také obrovský kulturák, ale to město je mimo dosah všeho. Padají i mikro města jako Rovná, Přebuz, Kraslice…

Máme tu výhodu, že už máme základnu, která nám někam dorazí, takže nám přijede třicet, čtyřicet lidí do Chodova a přijde tam dvacet z lokálního publika.

Aš byla jako taková střela, ale zároveň si myslím, že o ten počet diváků až tolik nejde. Kdo chce, tak si to najde. Ale zároveň je Aš, co se týče kultury, která se tu děje, jedno z nejlepších měst v Karlovarském kraji, i co se týče toho zázemí. Myslím si, že kdyby Karlovy Vary měly takovýhle kulturák… Je tu bar, různé typy sálů, je to super.

Liší se nějak atmosféra na různých místech konání festivalu?

Hrozně záleží na tom, co to je, a samozřejmě ne vždycky se podaří, že to padne na úrodnou půdu. Ale zároveň tím, že my sami jsme performeři a že dlouho děláme produkci takových akcí, tak se snažíme a víme, co by fungovalo. Víme, že vždy můžeme zařadit nějaký stand-up nebo nějakého vtipného slamera, který lidi pobaví. Ale zároveň se snažíme, aby to bylo dramaturgicky vyvážené. Aby bylo vždy něco lyrického, aby zazněly vážnější texty jako dnes na Samých kecech, které nebyly tak vtipné, jako bývají obvykle. Zazněly daleko intimnější texty.

Jakou další akci plánujete?

Včera jsme hráli Nevyžádanou radu v Chodově a budeme ji v rámci festivalu PERIFERIE dělat v Horním Slavkově. My vždy z těch peněz, které se vyberou na dobrovolném vstupném, samozřejmě kromě toho, že zaplatíme nějaké to občerstvení pro hosty, taxíky a podobně, tak potom vždy uděláme nějakou akci, minimálně jednu.

16. listopadu budeme takto dělat improvizovanou show Nevyžádaná rada právě v Horním Slavkově. 10. října dělám já bez Filipa slam poetry sólo Anatola Svahilce, mistra ČR ve slam poetry, v Ostrově v Jakoby kavárně. Bude to opulentní devadesáti minutová show jeho best of textů.

By Michaela Kolouchová

redaktorka, učitelka jazyků, laktační poradkyně vsrdci.cz, autorka knih pro děti